Song 5 | CzeCSP | STEP | Do své přišel jsem zahrady, ⌈nevěsto má nejdražší.⌉ Svou myrhu i své balzámy natrhal jsem, ze své plástve se svým medem pojedl jsem, víno své i se svým mlékem popíjel jsem. ⌈ Jen jezte, milí, pijte, opojte se milováním.⌉

Song of Solomon 5

1 Do své přišel jsem zahrady, ^▼▼4,12

⌈nevěsto má nejdražší.⌉ ^▼▼4,9p

Svou myrhu i ^{▼▼h.: se …} své ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}balzámy

natrhal jsem,

ze své plástve ^{▼▼h. obv.: les; LXX: chléb; Vul: plástev} se svým medem

pojedl jsem,

víno své i se svým mlékem

popíjel jsem.

⌈Jen jezte, milí, ^{▼▼h. „přátele / bližní“ tu nejspíš ozn. oba milence (jako 5,16; Jr 3,1.20; Oz 3,1)} pijte,

opojte se milováním.⌉ ^{▼▼[Patrně pronáší básník (ani ženich, ani nevěsta), podobně jako od 3,6.]; 1,2p}

Slasti a strasti

Spím. Mé srdce ale bdí.

^{▼▼podstatné jméno}Slyš! To klepe můj milý!

Otevři mi, má lásko ^▼▼1,9p nejdražší, ^▼▼4,9n

holoubku můj, zlato ^{▼▼h. tammá je „dokonalá / bezvadná / ta nej- / ideál“, adj. od výrazu pro dokonalou úplnost / zdraví / čest / čistotu (Vul: neposkvrněná) / urozenost; (4,7v); 6,9; Jb 1,1; Ž 37,37} mé!

Vždyť hlavu mám plnou rosy,

krůpějí noci své kadeře.

3 Svlékla jsem si šaty, ^{▼▼[Spodní oděv, volný, obv. bez rukávů, obdoba řím. tuniky. Doma dostačoval, na veřejnosti se někdy přes něj brával plášť.]; Lv 8,7}

mám je zase oblékat?

Umyla jsem si ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nohy,

to si je mám špinit zas?

4 Můj milý rukou ^{▼▼[Klíč, spíše dřevěný či kovový zvedák zástrčky, nevisel–li venku, visíval vedle dveří zevnitř tak, aby byl dosažitelný otvorem, kterým však nešlo zvednout přímo zástrčku. Kromě všeho, co symbolizuje ruka, mohl milý šmátrat po klíči.]} vnikl ^{▼▼Slso zn. „způsobit pohyb něčeho někam / poslat / vztáhnout / …“ Zde může zn. „pronikl“, přestože se pojí dosl. s předl. „z“ (v č. „ke“).} ke mně, ^{▼▼h.: jáma / díra / otvor (a předl. h.: „ze“; srv. však 2,9p). [Může zn.: otvor ve dveřích k dosažení klíče / vaginu. Zavřené dveře bývaly standardním obrazem dobývání milenky. Č. „ke mně“ se snaží pokrýt současně soukromí širší i nejdůvěrnější, aby beze ztráty jasnosti byla zachována náznakovitost poezie.]}

až jsem se pro něj v nitru ^{▼▼h.: útroby … se ozvaly} zachvěla.

5 Já vstala milému svému ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}otevřít

a myrha mi z rukou skanula, ^{▼▼h.: mé ruce ()kapají myrhu / zvlhly myrhou}

myrha z mých prstů ulpívá ^{▼▼h.: přechází a zůstává na …; protože ptc. lze vykládat jako vlastnost myrhy (tak asi v. 13), odtud překl.: tekutá / voňavá / …}

tam, kde zasouvá se závora. ^{▼▼h.: na dlaních zástrčky; LXX: mé prsty myrhou plné na rukách zástrčky; Vul: mé prsty plné myrhy nejpoctivější}

6 Já svému milému otevřela,

můj milý však ⌈náhle zmizel.⌉ ^{▼▼h.: otočil se odešel / obratem odešel}

⌈Skoro jsem život vypustila,⌉ ^{▼▼h.: Má duše vyšla; srv. Gn 35,18}

že takhle odešel. ^{▼▼h. lze číst: při jeho mluvení (LXX: v jeho slovu; Vul: když promluvil) n. jako homonymní slso: při jeho odchodu / útěku}

Hledala jsem jej, ale ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nenašla. ^▼▼3,1n

Volala jsem ho, už se mi neozval.

7 Našli mne ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}strážci,

kteří město obcházejí. ^▼▼3,3p

Zbili mě do krve, ^{▼▼h.: zbili mě, zranili mě}

^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}šál ^{▼▼[Velký šátek kryjící i ramena n. částečně postavu.]} strhli ze mne

ti ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}strážci hradeb.

8 ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, ^{▼▼2,7; 3,5}

když mého milého najdete,

co jemu povíte?

Že láskou jsem nemocná.

9 Čím je tvůj milý nad jiné, ^{▼▼h.: nad nějakého milého}

ženo mnoha krás? ^{▼▼1,8p; 6,1}

Čím je tvůj milý nad jiné, ^{▼▼h.: nad nějakého milého}

že tak ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}zapřísaháš nás? ^{▼▼[Podobně jako 3,6—11; 5,1e; 6,1 nepronáší tento v. ani ženich, ani nevěsta.]}

10 Můj milý, jiskrný ^{▼▼Zn. třpytivý (Iz 18,4) / lesklý (jako drahokam či kámen) / jasný (jako řeč — Iz 32,4), žhavý (jako horký vítr — Jr 4,11).} a růžolící, ^{▼▼h.: rudý (jako krev — 2Kr 3,22 či ovocná šťáva) / hnědý (jako kůže krav — Nu 19,2 či koní — Za 1,8); n : růžovohnědý jako zdravě ruměná pokožka lidská. Avšak ádóm může souviset i s adam (lidstvo / člověk / muž), a vnášet tak představu urostlosti, ano mužnosti. Oba obrazy kvetoucího zdraví i lidskosti mohou zaznívat současně.}

⌈znát je⌉ ^{▼▼h.: vyčnívá / vyniká / tyčí se; etymologicky: něco nápadného, co je zřetelně vidět. Souvisí se slovem: prapor / korouhev; 6,4p. [Srv. i J 3,14; 12,32.34 — mesiášské interpretace nelze ztrácet ze zřetele.]} mezi statisíci. ^{▼▼h.: deset tisíc; [h. nejvyšší nesložená číslovka. V poezii zn.: veliký počet, asi jako č. tisíc / milion.]}

11 Hlavu má jak z ryzího zlata, ^{▼▼h.: zlata (Př 25,12), zlata nejryzejšího (Pís 5,15; Ž 19,11); [Zlato jako dnes symbolizovalo krásu, vzácnost (Iz 13,12) a cenu (Jb 28,17).]}

černé jak havran kučery ^{▼▼h. taltál (zde pl. taltallím), HL; někt. uvažují o arb. tell („pahorek / hromada“), kořen, jenž by takto zdvojen zn. cosi vlnitého. Jiní poukazují na latu (trs) datlové palmy (akk. taltallú); tak podob. LXX a Vul. Pozdější h. mišny zná taltál jako „kučery / lokny“.} jeho kadeří.

12 Oči jeho nad vodními proudy ^{▼▼h.: řečiště [zařezávající se do údolí anebo kamkoli po bouři (Ž 126,4)]; též kanál či proud vůbec; Ž 42,2} holoubata ^{▼▼h.: jako holubi /-ce; 1,15}

v mléce umytá ^{▼▼h.: myjící se} nad ⌈hojnou vodou⌉ ^{▼▼HL, [?]; snad: místo, odkud lze čerpat vodu; srv. LXX, Vul (a část překl.): plnost vody. Jiná část překl. vychází z představy něčeho vsazeného (oči v důlcích, zuby v dásni, drahokam ve šperku).} sedí.

13 Jeho líce záhon ^{▼▼h.: + jako; LXX, Vul: pl.; [Záhony nebývaly tak běžné, jejich provoz byl nákladný a pěstovaly se vzácnější byliny. Zde snad míněno, že byl zřejmě vousatý.]} balzámový ^▼▼4,10p osetý ^{▼▼TM migdalót — věže (skladiště?) aromatického koření zní zvláštně. LXX: kde se pěstují vonné byliny — navádí na jinou vokalizaci: mgaddalót (pěstující)} kořením,

co lilie ^{▼▼[Lilie mohou být i červené.]} rty jeho kanoucí ^{▼▼v. 5; 4,11; [samovolně stékající myrha je nejvzácnější.]} myrhou tekutou. ^{▼▼h.: myrha přecházející (budí dojem, že jde o druh či konzistenci m.); 5,5p}

14 Ruce má jak válce zlaté osázené topazem. ^{▼▼Totožnost drahokamu je jen pravděpodobná. [Topaz bývá bezbarvý nebo modrý, žlutý, hnědý či růžový.] n.: chryzolit (Ex 28,20); (Vul: hyacint, tj. žlutočervený až červenohnědý zirkon.)}

Jeho břicho ^{▼▼h.: nitro / útroby (zn. vnitřní i vnější břicho)} vykládané ^{▼▼Sg. ozn. souhrnně: destičky / táflování.} slonovinou ^{▼▼Ž 45,9; Am 6,4}

pokryto je safíry. ^{▼▼H. sappír zn. obv. lapis lazuli (modrý), jenž se snáze opracovává než tvrdý safír (typicky modrý, ale i fialový, zelený, žlutý, růžový a bezbarvý) a se slonovinou se kombinoval. Ex 28,18}

15 Mramorové ^{▼▼[Patrně nejde o alabastr (vodnatý síran vápenatý neboli sádrovec), nýbrž o tzv. 'orientální alabastr', což je typ mramoru (uhličitan vápenatý). Sádrovec je materiál spíše na drobné předměty; na velké sloupy je příliš měkký a snadno zvětrává, kdežto onen mramor je mnohem tvrdší. Těží se např. v Egyptě. Výraz zn. také byssus (Ex 25,4p) a spojuje jejich nápadné vlastnosti: ušlechtilý, obv. zářivě bělostný povrch a drahocennost.]} sloupy jeho stehna,

na patkách zlata ryzího postaveny.

⌈Zjevem se Libanonu podobá,⌉ ^{▼▼h.: Jeho vzhled je jako L.}

ušlechtilý ^{▼▼h.: vybraný (LXX, Vul). [Odedávna se výraz užíval i o výběru mladíků do armády (Sd 20,15), proto zn. (dodnes) „mladý muž.“} jako ty cedry. ^{▼▼Iz 2,13; Am 2,9p}

16 Jeho ústa ^{▼▼h.: patro; [často zastupuje „ústa“ v chutnání, mluvení i líbání (7,10)]} jsou přesladká ^{▼▼n.: sladkost sama; existuje jen v pl., ale obdobou k násl. pl. (přitažlivý) ho lze chápat i jako pl. intenzity (č.: pře–)}

a ve všem ^{▼▼h.: jeho vše; překl. obv.: celý} je přitažlivý. ^{▼▼Ozn. drahocennosti n. na co příjemno hledět. Pl. patrně vyjadřuje intenzitu.}

To je můj milý a to je můj druh,

dcery Jeruzaléma. ^▼▼1,5